Rozvoj jazyků

 

Již bezprostředně po narození vykazuje mozek dítěte schopnost vnímat vnější podněty a učit se novým věcem. Co je však nejpodstatnější, tento stav netrvá „navěky“. Osobnost a inteligence se nezvratně formuje v prvních rocích života.

Tyto malé děti disponují výkonnými učebními mechanismy a programy k porozumění okolního světa. Základy pro jazykovou komunikaci se tvoří od narození. Děti všech národů a kultur si osvojují svoji mateřskou řeč nejpřirozenějším způsobem – napodobováním. S tím souvisí fascinující vývoj v oblasti sluchu, který můžeme pozorovat v raném dětství. Absolutní schopnost naslouchání umožňuje imitovat všechny rozdíly tvoření hlásek všech řečí na celém světě. Každé novorozeně disponuje touto schopností již od narození. Mezi šestým a dvanáctým měsícem života se dítě soustřeďuje na to, jak jazyk jeho rodičů zní. V tomto období se rozhoduje, zda bude jeho rodnou řečí čeština, němčina, japonština, angličtina, francouzština, či čínština. Později již není absolutní schopnost slyšení potřebná a postupně zaniká.

Speciální fundamentální schopnosti se mohou formovat jen v rámci určité ohraničené fáze lidského vývoje. Existují tzv. „časová okna“, která jsou úzce vymezenými časovými prostory, kam se ukládají nové vědomosti. Když čas vyprší, okno se přivře a nabízené informace už nemohou být více zpracovávány v původní možné kvalitě. Zejména se to týká rozvoje řeči.

 

Optimálně podporuje děti v jejich kognitivním a sociálním vývoji. Obrovský význam však má seznámení dětí s jazykem v co nejranějším věku, což zaujímá klíčovou funkci pro celkový vývoj jejich osobnosti a inteligence

Obsáhlé vyučovací koncepty a metody, odpovídající věku dětí, umožňují, aby právě otevřené „časové okno“ bylo optimálně využito, proto se náš nadační fond snaží o rozvoj jazyků již v raném věku.

 

 

Metoda výuky cizích jazyků zvaná „Sugestopedie“:

Sugestopedický, nelineární přístup je kompatibilní s možnostmi a schopnostmi mozku. Mozek nedistribuuje informace lineárně, nýbrž v prostoru a ve vyšších souvislostech. Jeho schopnost přijímat vědomě i nevědomě naráz velké množství impulsů a informací a ukládat je do paměťových center je neomezená. Proto sugestopedie zahlcuje studenta informacemi, impulsy, prožitky.

Sugestopedie umožňuje několikanásobně zrychlit a zpříjemnit proces učení a nabyté vědomosti a dovednosti ukládat do dlouhodobé paměti.

 

 

Jak funguje sugestopedie:

Je to možné proto, neboť sugestopedie respektuje potřeby mozku být zahlcován informacemi, které tato metoda zprostředkovává a podporuje probuzením pokud možno všech smyslů (pojem viděný, slyšený, ohmataný, ochutnaný, očichaný se v mozku lépe „zaháčkuje“)

 

Pocit vzájemného neviditelného spojení učitele se studenty je velmi důležitým prvkem v sugestopedii a zárukou dobrých výsledků.

Neméně důležité je přátelské relaxované prostředí, v němž výuka probíhá. Odpadá obava studenta, že bude směšný, trapný. Součástí metody je totiž výběr role, která je svým nositelem i skupinou v průběhu kurzu dotvářena. Případné chyby nedělá frekventant, ale ona postava. Změna identity, smích, hravost, experimentování jsou spouštěcí mechanismy, které napomáhají odstranit bariéry stresu, strachu z chyb, a naopak startují spontánnost ve vyjadřování.

Právě spontánnost projevu je velmi důležitá. Žák se přestává hlídat, a protože je motivován a emocionálně zaangažován, hovoří v cizím jazyce bez prostřednictví mateřštiny. Čili učí se v cizím jazyce myslet.

 

Zakladatel metody:

Prof. Dr.Lozanov: “Jako vědec mohu jen říci, že potenciály člověka jsou větší, než se odvažujeme snít …. a osobně si myslím, že jsou nekonečné.“

Tento bulharský lékař a psychiatr se v 70. letech minulého století začal zabývat studiem potenciálních a dosud nevyužitých schopností člověka, možností lidského mozku.

Jeho metoda byla oficiálně v roce 1978 hodnocena jako vynikající způsobu výuky a organizací UNESCO doporučena pro použití po celém světě.